|
|
http://www.info-olomouc.cz/muzikoterapie
Muzikoterapie
Muzikoterapie – celostní muzikoterapie, výuka, metoda, techniky a programy Dr. Lubomíra Holzera.
Holistická muzikoterapie, výuka muzikoterapie, lektorská činnost, odborný garant a supervizor muzikoterapie, studium, přednášky, semináře, kurzy holistické muzikoterapie, skupinová a individuální muzikoterapie - relaxace, aktivní a pasivní, léčebné pobyty, muzikoterapeutické meditace, workshopy bubnování na džembé, šamanský buben, perkuse a rituální perkuse, workshopy hry na didžeridu, hra na fujaru, fujarku a koncovku, hra na cistru, brumle, tibetské mísy, zvonky, šengy, kartálky, alikvotní a hrdelní zpěv. Muzikoterapeutické, bubenické a taneční workshopy pro firmy, školy, kulturní a vzdělávací organizace a všechny ostatní zájemce. Sólové koncerty, koncerty s Hanou Blochovou, Pavlem Fajtem, s Shamanic orchestra, s Kvinternou, muzikoterapeutické pohádky a příběhy. Víkendové a vícedenní kurzy a semináře holistické muzikoterapie 2011–2012:
Kurzy bubnování na djembé – Staň se bubnem! 2011–2012: Praha KC Kampa: 23.10.2011 – začínáme každou neděli, pokud nebude domluveno jinak, 19.00–21.00. Komunitní a mateřské centrum Kampa U Sovových Mlýnů 3, 118 00 Praha 1 e-mail: KCKampa@volny.cz Více informací: http://www.kckampa.eu. Brno DDM Junior: 13. 10. 2011 – začínáme – 19.00–21.00. JUNIOR – DDM Dornych 2, 656 20 Brno Více informací: Eva Sádlíková (sadlikova@junior.cz, tel.: +420 543 211 599; http://www.junior.cz/index.php?section=19&activity=public_action). Uherské Hradiště: 6.10.2011 – začínáme – 17.00–19.00, jednou za čtrnáct dnů. Informace: Mirka Veselá (tel.: +420 605 119 723). Kroměříž: 12. 10.2011 – začínáme – 18.00–20.00, jednou za čtrnáct dnů. Informace: Jindra Kučeříková (tel.: +420 723 255 109, e-mail: kucerikova@seznam.cz). Letní kurzy muzikoterapie 2012: – Hotel Zubříč, Rajnochovice, Hostýnské Vrchy Letní kurzy se pro vás opět připravují. Termíny a informace se včas dovíte na těchto stránkách a na našich www stránkách. Koncerty a divadelní představení: PRAHA
Celoročně probíhají muzikoterapie v těchto zařízeních a městech: Denní stacionář Akord – Praha 2, Vinohrady, Sluneční domov – Praha, Hloubětín, DDŠ a SVP Chrudim a také Speciální škola a speciální mateřská škola v Uherském hradišti, Diakonie ČCE -denní stacionář, Soukromá logopedická klinika Logo s.r.o. Brno – ve všech městech je celoroční možnost individuální a skupinové muzikoterapie i mimo stabilní místa. Celoročně: další kurzy víkendové muzikoterapie pro potřebné, hledající i kráčející a kurzy bubnování v Praze, Brně, Olomouci, Uherském Hradišti, Hrochově Týnci a ve Znojmě. Bližší informace na www stránkách. Nyní pokračují i v roce 2011–2012 a jsou otevřené kurzy bubnování na džembé v Praze, Brně, Uherském Hradišti a v Kroměříži. Studium muzikoterapie: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Institut celoživotního vzdělávání – dálkové specializační studium muzikoterapie: tři semestry, vede Dr. Lubomír Holzer. Pro velký zájem se bude otevírat další běh studia Muzikoterapie I. v říjnu 2011 a v únoru 2012. Od března 2011 se také nově otevřelo studium Muzikoterapie II. pro absolventy Muzikoterapie I. HOLISTICKÁ MUZIKOTERAPIE Metoda PaedDr. Lubomíra Holzera Předkládaná metoda vychází z dlouholeté praxe, empirických poznatků a profesionálních dovedností (profesionálního hudebníka a umělce, speciálního pedagoga a muzikoterapeuta) a teoretických studií PaedDr. L. Holzera. Muzikoterapii chápeme jako expresivní terapeutickou disciplínu pro všechny klienty bez rozdílu zdravotního a sociálního zařazení. To znamená, že neuvažujeme o kontraindikaci muzikoterapie (na rozdíl od jiných autorů). Zároveň muzikoterapii uplatňujeme jako specializovaný prostředek nonverbální terapeutické komunikace v oblasti podpory komunikativních kompetencí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v celé oblasti zdravotního postižení, s narušenou komunikační schopností nebo s absencí verbální komunikace, s úplnou absencí komunikace a s poruchami chování, soustředění, učení, autisty, klienty s Aspergerovým syndromem, ADHD - LMD, klienty s epilepsií, poruchami smyslového vnímání, poruchami plynulosti řeči a s kombinovanými vadami. Muzikoterapie se v současné době dělí na dva velké proudy. První můžeme nazvat smyslově fyzikálním a druhý holistický, duchovně energetickým proudem. Nutno chápat, že dochází mezi oběma k přesahům. Smyslově fyzikální proud pracuje muzikoterapeutickými technikami v oblasti smyslového vnímání, smysly poznatelné lidské bytosti a v rámci měřitelných fyzikálních veličin. Lidská bytost je zde chápána ve svých dvou základních částech, tělesné a duševní. Holistický proud – duchovně energetický zahrnuje v sobě logicky proud smyslově fyzikální a rozšiřuje oblast svého působení na vnímání mimosmyslové a nadsmyslové. Pracuje s lidským energetickým polem, s univerzálním energetickým polem a zasahuje až do sféry lidské duše a univerzálního duchovna, tedy veškerého jsoucna v jeho implicitně zavinuté části i části explicitně rozvinuté. Popisovaná metoda předpokládá holistický náhled a přístup ke světu a Univerzu, muzikoterapii, osobnosti klienta a také muzikoterapeuta. Využívá všech popsaných, obecných muzikoterapeutických forem. Je naplňována technikami a postupy, které jsou výsledkem syntézy znalosti a aplikace historie, vývoje a současných možností muzikoterapie v celosvětovém a multikulturním hledisku. Autorem těchto technik je rovněž PaedDr. Lubomír Holzer. Předkládaná metoda patří do skupiny holistických, nefarmakologických, neinvazivních a neverbálních terapií. Nejsou v ní aplikovány žádné psychoterapeutické techniky ani postupy - tak jak je chápe současná psychologie a psychoterapie. Muzikoterapie ale samozřejmě působí ne všechny části člověka i na lidskou psychiku, ovšem v celku a svými specifickými prostředky, které psychoterapie neovládá a tudíž ani nepoužívá. Metoda, techniky a postupy jsou prověřeny jedenácti lety - tj. cca 9000 hodinami přímé terapeutické práce jejího autora, jejich praktického terapeutického používání, rozvíjení, zkoumání, ověřování, potvrzování a výuky, při práci – muzikoterapii, s klienty všech zdravotních i sociálních skupin bez vyjímek a bez kontraindikací, se zvláštní akcentací na práci v oblasti podpory komunikativních kompetencí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v celé oblasti zdravotního postižení. Touto metodou také pracují absolventi dálkového studia muzikoterapie na Pdf UP Olomouc v mnoha zařízeních v ČR a v současné době ji studuje dalších osmdesát na FF UP Olomouc. Popis a aplikace muzikoterapeutické metody PaedDr. Lubomíra Holzera Při praktické realizaci této muzikoterapeutické metody je využito následujících východisek: 1. aplikace hudebních kinetických a melodických jevů – charakteristických hudebních rytmických a rytmickomelodických modelů. 2. specifických hudebně akustických rezonančních typů a specifických hudebních frekvenčních oblastí při muzikoterapeutickém využití výhradně akustických - etnických, lidových, starých, starověkých a pravěkých hudebních nástrojů a velké rodiny perkusivních hudebních nástrojů - avšak vždy nástrojů s přirozeným laděním. V popisované metodě jde tudíž výhradně o používání parametricky muzikoterapeuticky vhodných a tedy účinných hudebních nástrojů. 3. modulovaného, rezonančního, vibračního, hrdelního a alikvótního zpěvu. To vše v muzikoterapii klientů s postižením všech druhů a forem a klientů ze všech ostatních zdravotních a sociálních skupin. 4. současné využití působení na duchovně energetický systém člověka a jeho schopnosti fyziologického příjmu Univerzální energie. 5. spolupůsobení smyslového, mimosmyslového a nadsmyslového vnímání v oblastech dostupných všem jedinečným částem lidské bytosti jednotlivě a zároveň v jejich úplné celistvosti a jednotě. Popisovaná metoda je orientovaná na tzv. pravohemisvérové činnosti lidského mozku a synergii pravé a levé mozkové hemisféry, z čehož pochází stav jednotného mozku, fyziologický přesun do hladiny alfa a théta elektrické aktivity mozku na EEG a z toho plynoucí fyziologicky změněné stavy vědomí, významně podporující muzikoterapeutické působení a jeho výsledky. Vstupní parametry Metoda uvažuje používání původních – přirozených akustických hudebních struktur, tzn. hudebních typů, které nejsou změněny temperovaným laděním, složitými harmonickými a temporytmickými strukturami, technologickou výrobou hudby a její elektronizací, vývojovými tendencemi západní hudby ani žánrovostí a stylovostí hudebních projevů, které rovněž primárně nepodléhají tzv. západnímu kulturně - společenskému paradigmatu. Aplikované kinetické a melodické hudební muzikoterapeutické projevy rovněž čerpají ze zdrojů přírodních, starověkých a pravěkých národů a národů používajících tradiční hudební projevy předávané po tisíciletí. Popisovaná muzikoterapeutická metoda využívá ovšem neméně kořenů lidové hudby našeho keltsko - slovanského okruhu, tedy lidových hudebních zdrojů středoevropského kulturního teritoria, zvláště staré moravské lidové písně, které považuje a chápe jako zásadní. Zmiňovaná metoda nesleduje primárně umělecké, estetické a exhibiční hledisko používané terapeutické hudby a hudebních projevů, ale hlavně a základně muzikoterapeutické (je diametrálně odlišné od běžného i profesionálního hudebního provozu) – to je i jeden ze základních principů muzikoterapie. Zásadní důležitost je přikládána melodické i rytmické okamžité tvorbě muzikoterapeuta. Muzikoterapeut se nachází permanentně v procesu volné improvizace, lépe řečeno volné intuitivní hudby. Běžně používané improvizační postupy vždy probíhají na základě nějaké předem dané hudební struktury – rytmu, písně, harmonie, kombinace těchto prvků, nálady, hudební barvy, zamýšlených emocí a podobně, na rozdíl od tzv. volné hudby. To znamená, že improvizace jako taková slouží pouze v přechodném výcvikovém stadiu muzikoterapeuta, než je schopen se zcela odpoutat od vžitých modelů a pustit se uvolněně do úžasné krajiny volné hudby, která teprve skýtá úplnou svobodu muzikoterapeutické tvorby, nejsilnějšího a nejplnějšího působení a prožívání. Volná hudba ví dopředu pouze hudební nástroj nebo nástroje, či zpěv a jejich případnou možnost kombinací. Muzikoterapeut rovněž nepoužívá v dané metodě konkrétní texty, pouze jakousi prařeč, kterou si sám vytváří a která má pouze hledisko zpěvnosti – tzn. měla by obsahovat dostatek zpěvných vokálů, tedy samohlásek. Muzikoterapeutickou základní vokální energetickou řadu vytváříme pomocí zpěvu samohlásek – é – ó – í – ú – á – m. Shrnuto: muzikoterapeut nepoužívá žádné známé nebo konkrétní písně, ať už s textem, či bez textu, ale výhradně volnou hudbu zpívanou prařečí. Jsou ovšem speciální případy, kdy děláme vyjímky. Nic není černobílé a generální. Texty lze použít v aplikovaných formách, jako jsou muzikoterapeutické pohádky, koncerty etc. Pro tuto muzikoterapeutickou metodu je také podstatné používání přirozené, úplné alikvotní řady. Dochází tak k čistým interferencím a generování dalších harmonických řad a formací alikvótních tónů. S těmi také pracuje popisovaná metoda při hře na používané muzikoterapeuticky vhodné hudební nástroje a při rezonančním, vibračním, hrdelním a alikvotním zpívání. Důležitým parametrem, který dnes stále více vystupuje do popředí zájmu a závažnosti je úroveň ladění. To jest jeho, pro muzikoterapii vhodnější nižší výška komorního a1= 426,7 ÷ 432 Hz, než běžně dnes používané a stále se zvyšující ladění a1 = 440 ÷ 446 Hz. Při apercepci muzikoterapeutického hudebního toku má na člověka vliv soubor působků, které se v komplexním procesu čití, vnímání a prožívání odrážejí ve všech jeho částech i celku a na všech úrovních lidského bytí v jejich jedinečnosti a současně nedělitelnosti. Člověk je tvořen částí tělesnou, duševní, emoční, energetickou, částí tzv. lidské duše a částí duchovní. Úrovně lidského bytí můžeme rozlišit na tzv. hrubohmotné a jemnohmotné. Hrubohmotné jsou fyzické, fyziologické – smyslové, mimosmyslové – nervové a endokrinní, psychické, emocionální a sociální, to je oblast psychosomaticko, emočně, sociální. Jemnohmotné úrovně člověka jsou – oblast nadsmyslového vnímání, jeho energetický systém, lidská duše a ty patří do oblasti energetické a spirituální nebo duchovně energetické a nad tím vším se nachází všude přítomné a vším procházející vědomé energetické univerzální duchovno, veškeré stvořené jsoucno. Popis muzikoterapeutické metody PaedDr. Lubomíra Holzera Část využívající pasivně receptivní – individuální a kolektivní formu a jejich kombinace. Muzikoterapeutická metoda PaedDr. Lubomíra Holzera klade receptivně pasivní muzikoterapeutickou formu na základní místo. Klient / klienti zaujímají v úvodu muzikoterapeutickém procesu pasivní roli posluchačů. V této části individuální nebo skupinové muzikoterapie probíhá zklidnění klientů, jejich emoční uvolňování, odeznívání hyperaktivity, přesun pozornosti, hluboká relaxace, energizace, ladění všech tělesných systémů a jejich harmonizace. Dochází k odeznívání psychosomatických tenzí a spasmů, k uvolňování emočních a energetických bloků, k vylaďování, energetizaci a harmonizaci všech systémů a částí člověka v jejich nedělitelném celku lidské bytosti jako takové. Po této terapii (vždy ovšem po jejím opakování po těžko určitelnou dobu – nalézáme zde veliké rozpětí – měsíc až rok jedenkrát týdně) je klient teprve připraven vstoupit do dalšího muzikoterapeutického procesu v rozličných aktivních formách, pokud má muzikoterapie působit skutečně plně, hluboce a dlouhodobě. Ne vždy lze tento koncept z různých důvodů dodržet. Provozní podmínky zařízení, čas a prostor vymezený pro muzikoterapii, různá úroveň chápání a přijetí muzikoterapie a znalost jejich možností etc. V průběhu základní části muzikoterapeutického procesu, který se děje v místě a čase, tedy v relativním časoprostoru, při apercepci a percepci muzikoterapeutického hudebního toku, který vytváří primárně sám muzikoterapeut, se tedy klienti nacházejí v pasivní muzikoterapii. To platí při práci s klienty, kteří náleží do oblasti komunikační, smyslové, intelektuální a tělesné normality. Při práci s klienty s poruchami komunikace nebo s chybějící komunikací, z nejrůznějších odbornou literaturou popisovaných důvodů (kombinace více diagnóz z oblasti mentálního, smyslového, duševního a tělesného postižení klientů), je tato pasivní forma často kombinovaná s částečně aktivní formou muzikoterapie a využívá naopak s výhodou spontaneity klientů, která může přecházet až v jistý speciální druh kreativity. Opět zde platí, že nic neplatí absolutně a svět není černobílý, ovšem základní premisy je nutné vyslovit. Laboratorní výzkumy i praktická pozorování a prožívání, ale také sebepozorování při muzikoterapii prokazují, že hra na účinné muzikoterapeutické hudební nástroje (tak jak je uvažuje a používá metoda PaedDr. Lubomíra Holzera) vyvolává fyziologické změny CNS. Tohoto výsledku dosahujeme zejména hrou na etnické bubny džembé, na šamanské bubny, australskou didžeridu, valašskou fujaru a koncovku, brumle, ústní harfu, tibetské mísy, zvonky, kartálky, šengy a rovněž gongy, neméně ovšem používáním velké rodiny perkusivních nástrojů, muzikoterapeutického zpěvu, včetně alikvotního a hrdelního a hrou na mnohé další nástroje a aplikací technik, které používá popisovaná metoda. Nutno ovšem podotknout, že to se s jistotou týká pouze realizace vyškoleným muzikoterapeutem. V ostatních případech neodborného, či nevědoucího používání těchto skutečně velice silných technik, nelze za výsledek ručit. Bohužel v praxi se s těmito odstrašujícími případy setkáváme často. Při poslechu charakteristických muzikoterapeutických hudebních rytmických a rytmickomelodických modelů, specifických hudebně akustických rezonančních typů a hudebních frekvenčních oblastí, při respektování muzikoterapeuticky účinných metrorytmických struktur a použití speciálních perkusivních nástrojů, muzikoterapeutických účinných hudebních nástrojů a muzikoterapeutického, modulovaného, rezonančního, vibračního, hrdelního či alikvotního zpěvu, v dostatečné časové délce – kolem deseti až patnácti minut nepřetržitého toku muzikoterapeutické hudby, dochází v lidském mozku ke změně jeho elektrické aktivity a k indukci alfa vln (na EEG), což je frekvence v pásmu 7,5 - 13,5 HZ (někde také 8 – 14 Hz), ideál je střední hodnota 10 Hz (střední hodnota frekvence magnetického pole Země a komunikační přírodní a zvířecí frekvence). To jsou frekvence, při nichž probíhá harmonizace a synchronizace levé a pravé mozkové hemisféry – dochází k efektu tzv. jednotného mozku (one brain). Při dosažení těchto speciálních podmínek mohou rovněž nastávat "změněné stavy vědomí". Tzv. „alfa rytmus“ je charakteristický synchronizovanou aktivitou neuronů. Jakmile začnou mozkové hemisféry pracovat synchronizovaně a harmonicky, dojde ke změně fyziologie mozkových vln např.: z původní beta hladiny (EEG frekvence 18-30 Hz) - alfa(EEG frekvence 8-14 Hz) - théta (EEG frekvence 5-7 Hz) do fází vyššího vědomí – v literatuře se rozsahy jednotlivých pásem liší. Beta - rytmus je charakteristický pro stav bdění a motorický klid, alfa - rytmus se manifestuje při bdělém relaxovaném stavu a u netrénovaných osob jsou předpokladem jeho vzniku zavřené oči. Trénovaný muzikoterapeut dokáže vstupovat do alfa rytmu záměrně, takřka na povel okamžitě a bez potřeby zavřených očí a také ho dokáže přesně identifikovat. Théta - rytmus se vyskytuje podle lékařské fyziologie v bdělém stavu při vzrušení nebo stresu. Z vlastních zkušeností a z jiných pramenů ovšem víme, že je charakteristický pro změněný stav vědomí – tzv. "šamanský stav vědomí", v němž se nacházejí při stavu transu, či vytržení (zkrátka při své práci) šamani. Nástup spánku je charakteristický rytmem 12 – 14 Hz. Hodnoty frekvencí se podle různé odborné lékařské literatury poněkud odlišují a překrývají. Člověk v oblasti smyslového vnímání vnímá zvuk prostřednictvím více smyslových komodit, než-li jenom sluchem. Zprostředkovaně i zrakem – oční nerv je schopen zachytit působení tlakové vlny způsobené šířením zvukových vln v prostředí. Zvukové vlnění vnímáme celým povrchem těla – ochlupením, pokožkou, svalstvem, kosterní aparát vnímá vibrace prostředí. Tyto vibrace ovšem registrují i tzv. viscerální receptory, které zprostředkují vnímání vnitřního prostředí – na vibrace způsobené zvukovými vlnami reagují vnitřní orgány a vlastně vše co obsahuje vnitřní prostředí člověka, říká se jim také "interoreceptory". Na vnímání zvuku se rovněž podílejí tzv. proprioreceptory, které podávají okamžité informace o poloze těla v prostoru a o jeho i nepatrných změnách – což bývají takřka vždy fyziologické reakce a mimovolní pohyby při poslechu hudby. Tak bychom mohli pokračovat dále v intencích lékařské fyziologie. Tím pádem působí muzikoterapeutická hudební a rytmická stimulace na elektrickou aktivitu mnoha smyslových a pohybových oblastí mozku – korových, podkorových i některých ostatních. Tak se výrazně stimuluje spojení se senzorickými korovými a dalšími oblastmi. Je nutné si uvědomit, že i přes pokroky lékařské vědy a používání nejnovějších výzkumných a zobrazovacích metod, je mozek stále velkou neznámou. A živý lidský mozek nelze zkoumat in vitro. Stručný přehled zobrazovacích metod mozku: Výpočetní tomografie – CT, CT s využitím xenonu, nelokální CT angiografie, magnetická rezonance – MR, funkční magnetická rezonance – fMR, pozitronová emisní tomografie – PET, jednofotonová emisní tomografie – SPECT, elektroencefalografe – EEG, magnetoencefalografie – MEG, magnetická rezonanční spektroskopie MRS, transkraniální magnetická stimulace – TMS a také nejnověji tzv. SQUID. (viz F. Koukolík 2002, Lidský mozek). Zkušený muzikoterapeut se v průběhu dlouhodobé praxe a zdokonalování může naučit prožívat a cítit oblasti mozku a děje v nich probíhající. Je to fascinující zážitek a zkušenost. Rytmické bubnování a muzikoterapeutická hudba vůbec, vyvolává z pohledu fyziologie změněné stavy vědomí tím, že aktivuje mnoho senzorických a současně motorických korových center mozku na obou jeho hemisférách čímž opět dochází k propojování levé a pravé mozkové polokoule a tím ve speciálních záměrných případech ke stavu jednotného mozku a k charakteristickým průběhům jeho elektrické aktivity – alfa a théta vln. Při ostatních typech smyslového vnímání (u kterých není primární sluch) nedochází k tak masivní stimulaci korových a podkorových senzorických a motorických center. Jediný tón, jediný úder bubnu, (díky alikvotním tónům) obsahuje mnoho frekvencí a velkou energii a v důsledku toho současně předává impulz mnoha nervovým cestám v mozku. Současným zněním zpěvu, melodií hudebních nástrojů, a úderů bubnu, může být mozku dodáno více energie, než jakýmkoliv jiným smyslovým působením a vnímáním. To znamená: při bubnování speciálních metrorytmických struktur na nástroje z přírodních materiálů, současném použití specifických zpěvových technik a hře na muzikoterapeutické hudební nástroje dochází u recipientů k fyziologickým reakcím organizmu, celkovému uvolnění, odeznění psychických a fyzických tenzí a spazmů, k rozpouštění hyperkinetických stavů a psychosomatických nepokojů a neklidů, současné relaxaci celého organizmu, k harmonizaci energetických center a drah, k postupnému vylaďování všech tělesných systémů, k posilování imunity a tělesných funkcí, k pozitivním duchovně energetickým změnám a tím pádem k terapii celé bytosti člověka jako takové. Muzikoterapie neméně usiluje o průběžné zlepšování kvality života svých klientů – pacientů a zpětně takto působí na muzikoterapeuta samotného. Je nutné si uvědomit, že člověk a jeho části tvoří nedělitelný celek a právě na něj muzikoterapie vždy primárně působí. V dalším procesu se může zaměřit na speciální potřeby jednotlivostí lidské bytosti, vždy ovšem s vědomím holistického modu. Pro dosažení těchto stavů a výsledků muzikoterapeutického procesu používáme rovněž hru na další hudební nástroje muzikoterapeuticky vhodné a tudíž účinné, jako australské didžeridu, tibetské mísy, zvonky, kartálky, šengy, činely, gongy, různé další metalofony, ale také lidové nástroje, jako fujara, píšťala, koncovka, brumle, kalimba, balafon, ústní harfa, nejrůznější druhy etnických bubnů a bubínků (mluvící buben, tabla, štěrbinové bubny atd.) a stovky rozmanitých perkusí etc. Pojednání o muzikoterapeuticky vhodných nástrojích by si vyžádalo další samostatnou kapitolu, tudíž zde nemohou být vyjmenovány a popsány všechny. Hluboké alfa stavy jsou charakteristické pro meditaci a holistické mody vědomí. Vlnový cyklus alfa a théta jsou rovněž typické pro změněné stavy vědomí šamanů, tzv. “šamanský stav vědomí“, kteří za tisíciletí nashromáždili nejhlubší poznatky z této oblasti. Současná antropologie a archeologie soudí, že se jedná o dobu cca 35000 let. Je však možné, že je to mnohem déle, až několik miliónů let existence člověka dnešního typu. Muzikoterapie má ze všech typů terapeutického působení nejsilnější a nejucelenější schopnost pronikat do nejhlubších vrstev osobnosti (bez použití často nepřesných a neúplných instrukcí a následných interpretací). Z praktických pozorování a prožívání při aplikaci popisované metody vyplývá řada empirických zjištění. Vzhledem k tomu, že každý klient – v celé oblasti postižení, je svým způsobem malkomunikativní, je velmi zajímavé i když předpokládané zjištění, že již po krátké době dochází ke spontánní nonverbální komunikaci jak mezi dětmi z terapeutické skupiny, tak mezi dětmi a muzikoterapeutem, ba dokonce k nečekaným verbálním i neverbálním projevům – reakcím na probíhající muzikoterapii. Sem patří i opakování krátkých zpívaných nebo hraných melodických útvarů, které muzikoterapeut po určitou dobu zpívá, či hraje a opakuje stále dokola. Dalšími z pozorovatelných projevů jsou opakované rytmické pohyby ať už končetin, částí těla nebo i celého těla dětí - klientů a to vždy koordinované se zrovna znějící metrorytmickou strukturou bubnování a zpěvu muzikoterapeuta – tedy tzv. fyziologické pohyby, také mimovolní pohyby i radostné, záměrné, synchronní rytmické pohyby a mimické emoční a hlasové reakce . Takovýchto pozorovaných projevů byla a je velká suma, tento úvodní materiál ovšem není určen k detailním popisným účelům. Podstatné je, se rovněž zmínit o působení veličin, které nejsou stávajícími technologickými prostředky ani měřitelné ani smysly popsatelné. Jde v tomto případě o tzv. “nadsmyslové složky“, které jsou součástí záměrného působení muzikoterapeuta a vlivy jejich působení a působení smyslových a mimosmyslových složek se vzájemně podporují a utvářejí výsledek celého konání. K jejich vnímání a prožívání je nezbytný dlouhodobý výcvik muzikoterapeuta a také dlouhodobá práce se skupinou. Nadsmyslové složky muzikoterapie jsou zejména různé druhy energií. Energie na různých vibračních úrovních – životní energie člověka, energie Země, Slunce, Měsíce, planet, hvězd, vesmírných těles a hmotného Vesmíru, přírodní pozemské energie – voda, řeky, moře, les, vítr, oheň, vzduch, energie živlů, elementů – živel země, oheň, voda, vzduch, vítr a éter, Univerzální energie etc., které jsou mimo rozsah normálního vnímání a mimo fyzikální veličiny měřitelné současnými technologiemi. Základně uvažujeme tzv. “Univerzální energii“, se kterou muzikoterapeut pracuje v probíhající záměrné činnosti a na kterou se napojuje vlastním energetickým systémem (energetické dráhy, centra a energetická těla) svou vlastní intuicí a vycvičenými schopnostmi během specifických činností – tzn. bubnování, hraní na hudební nástroje, zpěvu apod. Muzikoterapeut slouží pouze jako přijímač a vysílač, jakýsi průchod pro Univerzální energii. Z toho plyne, že muzikoterapeut musí být vždy v procesu terapie napojen na Univerzální energii a nikdy by neměl působit pouze sám sebou a pouze svou životní energií. Z uvedeného plyne, že dochází k slaďování a napojování na přírodní energie, jejichž zdrojem je Vesmír, Země, příroda, živí tvorové a Univerzum. Probíhá tedy svého druhu specifické propojení celé terapeutické skupiny s přírodou, Zemí, Vesmírem a Univerzem neboli: muzikoterapeutické působení spojuje muzikoterapeuta a recipienty v jednu bytost s naší Zemí, Vesmírem a Univerzem, s veškerým Stvořením. Rytmus bubnu a melodicko rytmické struktury zpívané a hrané na muzikoterapeutické hudební nástroje používané dle metody PaedDr. Lubomíra Holzera jsou univerzálním jazykem. Alfa rytmus je primární frekvence produkovaná elektromagnetickým polem Země. Vlnová délka kolem 10 Hz je primární komunikační frekvencí všech zvířat. Veškerý život pulzuje na společném základě se Zemí a Vesmírem. Pakliže mozkové vlny oscilují na této frekvenci, je dosaženo naladění na univerzální energeticko - komunikační informační kmitočet. Dalšími speciálními druhy energií jsou: přenos aplikovaných a záměrně kladných emocí, terapeutické láskyplné vůle a zaměřená vlastní pozitivní energie muzikoterapeuta, který svým soustředěním, soucítěním, empatií, vhledem a momentální přesnou zaměřeností vědomí na konkrétní úkol, provádí velikou muzikoterapeutickou práci. Bubnování, zpěv a ostatní specifické muzikoterapeutické činnosti zesilují tuto emanační energii, která se tak přenáší na recipienty. To jsou základní nadsmyslové složky přítomné při aplikaci muzikoterapeutické metody PaedDr. L. Holzera. Shrnutí Z uvedeného vyplývá, že jde v této fázi o muzikoterapeutickou metodu s použitím vybraných hudebních muzikoterapeutických nástrojů, bicích a perkusivních nástrojů s aplikací speciálních zpěvových technik při současném působení a vnímání nadsmyslových složek muzikoterapie a duchovně energetického působení, v celém mnohovrstevném procesu muzikoterapie. Muzikoterapeut primárně v receptivně pasivní části sám určuje vybrané techniky a sám je aplikuje. U aktivní muzikoterapie je vždy nezastupitelná řídící úloha muzikoterapeuta, který nejenže zodpovídá za terapii, tedy za použité techniky, ale je také zodpovědný za klienty – terapeutickou skupinu a za výsledek terapie samotné. Jako u každé terapeutické metody i zde je důležité a pro popsatelný výsledek nezbytné pravidelné opakování muzikoterapeutických sezení a dlouhodobé působení. Pravidelností se myslí minimálně dvě hodiny muzikoterapie týdně s jedno až dvouletou působností – to jsou minimální hodnoty. Poslech reprodukované hudby můžeme doporučit jen jako pomocnou muzikoterapeutickou techniku v rámci jiných terapiích – arteterapie, dramaterapie, poetoterapie atp., nikoliv jako primární muzikoterapeutické médium. Také její výběr není zcela bez problémů. Reprodukovanou hudbu ovšem můžeme v některých případech použít např. před spaním klientů – ovšem zase! Výběr by měl provést školený muzikoterapeut a nejlépe nahrávku terapeutické hudby, kterou on sám hraje a vytvořil za tímto účelem. Na našem trhu je mnoho "léčivých a relaxačních CD", která jsou ovšem většinou vytvářena bez hluboké znalosti muzikoterapie. V této oblasti bohužel panuje největší nevědomost, lehkovážnost a nezodpovědnost. Převážná část této produkce je dokonce pro člověka škodlivá (zvláště tzv. technologicky vytvářená hudba). Muzikoterapie patří mezi terapeutické metody používající ke svému působení umělecké druhy, někdy se těmto metodám říká též expresivní terapie. Patří sem zejména: muzikoterapie, meloterapie z řeckého mélos = zpěv, terapie zpěvem, vokální terapie, voiceterapie, arteterapie v užším slova smyslu, artefiletika, dramaterapie, teatroterapie, poetoterapie, biblioterapie, taneční terapie, kineziterapie - pohybová terapie, filmoterapie, etc. Arteterapie v širokém slova smyslu zahrnuje již zmíněné expresivní terapie využívající ke svému působení umělecké druhy. Psychoterapie versus muzikoterapie a slovníkové definice Rovněž je potřeba si zřetelně uvědomit rozdíly mezi muzikoterapií a psychoterapií, které bývají zvláště z pohledu psychoterapie a psychologie ne zcela jasně chápány a rozpoznány. Současně se stále objevují v psychologických, lékařských, defektologických a dalších slovnících definice typu: muzikoterapie je psychoterapeutická nebo pomocná psychoterapeutická technika, jinde čteme – muzikoterapie je léčba hudbou, používá se někdy v psychiatrii a podobná hesla. Rozdíl je zřetelný. Primárním médiem holistické muzikoterapie je muzikoterapeutická hudba a holistický přístup ke světu, muzikoterapii, klientovi a samotnému muzikoterapeutovi. Psychoterapie, jak z názvu plyne, používá primárně slovo a oblastí možného působení je psychika člověka. To se dále různí podle psychologického a psychoterapeutického směru, který ten který odborník vyznává a používá. Definice holistické muzikoterapie dle metody PaedDr. Lubomíra Holzera – pro její terapeutickou část – pasivně receptivní forma Holistická muzikoterapie představuje samostatnou terapeutickou disciplínu. Holistická muzikoterapie je záměrná a vědomá terapeutická činnost realizovaná holisticky orientovaným muzikoterapeutem v relativním časoprostoru v systému smyslového a nadsmyslového vnímání při použití muzikoterapeuticky vhodné a účinné hudby (dle holistického a muzikoterapeutického konceptu PaedDr. L. Holzera), kterou vytváří primárně muzikoterapeut sám, za jeho současného duchovně energetického působení na celou lidskou bytost a to individuálně i kolektivně. Závěr Tímto je také základně popsána a definována muzikoterapeutická metoda PaedDr. Lubomíra Holzera a základní principy fungování tohoto muzikoterapeutického konceptu a procesu. Musíme mít na zřeteli, že v tomto materiálu nebyla popsána muzikoterapeutická metoda Dr. Holzera vcelku a zároveň v jednotlivostech, ale poněkud blíže pouze jenom jedna její část – forma kolektivní - receptivně pasivní, i když ani u této nejde o zcela naplňující rozsah. Ostatní muzikoterapeutické formy popisovaná metoda používá rovněž a navíc je různě kombinuje, takže vytváří i formy kombinované. Techniky, které rozpracovávají tuto metodu, jsou mnohé a rozsáhlé a jejich výčet a vysvětlení by si vyžádali velký prostor, proto je zde neuvádím. V Praze, dne 6. 10. 2009 PaedDr. Lubomír Holzer MUZIKOTERAPEUTICKÉ CENTRUM PaedDr. LUBOMÍRA HOLZERA Muzikoterapeutické programy z produkce Dr. Lubomíra Holzera. MUZIKOTERAPEUTICKÉ CENTRUM PaedDr. LUBOMÍRA HOLZERA Muzikoterapeutické programy z produkce Dr. Lubomíra Holzera. Celostní muzikoterapie, studium, výuka, kurzy a semináře muzikoterapie, šamanství, workshopy a dílny bubnování na djembé, šamanský buben, hra na didgeridoo, fujaru, koncovku, brumli, ústní harfu, tibetské mísy, alikvotní, hrdelní a muzikoterapeutický zpěv, perkuse, etnické, lidové a staré nástroje. Všechny typy programů - muzikoterapeutické, přednáškové, studijní, výukové, semináře, dílny, prožitkové semináře, workshopy, relaxační, meditační a šamanské kurzy, koncertní, divadelní, a kombinované, mají společného jmenovatele v muzikoterapeutické metodě PaedDr. Lubomíra Holzera. U všech programů jde tedy o aplikaci této metody s přihlédnutím ke skupině klientů - recipientů, kterým je v daném okamžiku poskytována. Pro školy a školky všech typů a úrovní či zaměření, zdravotnická zařízení, stacionáře, pobytová zařízení, dětské domovy, domovy důchodců, nejrůznější zařízení pro klienty s postižením - ÚSP, Speciální školy, Praktické základní školy, denní stacionáře, PPP a PPC apod., vzdělávací organizace, festivaly, divadla, kulturní střediska, kluby kultury, kulturní centra, a ostatní zařízení pro děti a mládež a dospělé, organizace, firmy a soukromé subjekty, přicházejí v úvahu následující programy: 1. Muzikoterapie Muzikoterapie Ia: Prožitková hluboká relaxace - receptivně pasivní, kolektivní: konkrétní realizace muzikoterapeutické metody Dr. L. Holzera. Tento program je bez rozdílu určen pro všechny vyjmenované skupiny recipientů a také je velmi oblíbený u těhotných žen. Jedná se o konkrétní podobu muzikoterapeutické jednotky, tak jak je aplikována pro všechny klientské skupiny, bez rozdílu zdravotní klasifikace, či sociální příslušnosti. Klienti při ní leží ve stabilizované relaxační poloze na podložce a zahalení přikrývkou, v klidu relaxují - poslouchají hudbu, kterou produkuje sám muzikoterapeut. Délka 60 – 90 minut. Muzikoterapie Ib: Prožitková hluboká relaxace individuální - receptivně pasivní: konkrétní realizace muzikoterapeutické metody Dr. L. Holzera s použitím silných muzikoterapeutických energeticko-duchovních metod šamanského typu. Tento program je rovněž bez rozdílu určen pro všechny vyjmenované skupiny recipientů, ale forma je individuální. Minimální délka je 120 minut. Muzikoterapie II: Muzikoterapie I s krátkou úvodní přednáškou -(receptivně pasivní) kombinace - co je to muzikoterapie a jak může léčit. Na závěr klienti uslyší krátkou přednášku o použitých hudebních nástrojích a o nástrojích vhodných k používání v muzikoterapii. Také je klientům umožněno, dle individuálního zájmu, seznámení se s hrou na muzikoterapeutem používané hudební nástroje - zpěv, bubny, fujarka, štěrchadla, metalofony, tibetské mísy, didgeridoo apod. Délka minimálně 90 minut. Muzikoterapie III: Muzikoterapeutická dílna (workshop) aktivní i pasivní, – je vhodná a často využívaná v rámci jedno i více denních teambuildingových a outdoorových aktivit programů pro firmy, vzdělávací organizace i školy a ostatní zájemce – praktické použití technik muzikoterapeutické metody PaedDr. Lubomíra Holzera. Klienti se zábavnou formou "naučí" základy autoterapeutických technik v jednom uceleném bloku nebo po částech. Vždy je současně přítomna aktivní a pasivní relaxace, terapie, edukace, základní diagnostika a metodika. Základní typy: bubnová dílna – bubenický workshop I. – klienti se naučí základy hry na buben djembé, jednoduchý rytmus a zpěv. Pro firmy je možné udělat velký bubenický workshop i pro 200 lidí, v délce 3 – 5 hodin nebo vícedenní. Muzikoterapeutický orchestr – klienti si vyzkouší tvorbu muzikoterapeutického hudebního materiálu na kombinace nejrůznějších hudebních nástrojů, které nevyžadují předchozí dovednost na ně hrát (perkuse, tibetské mísy, šamanský buben, djembé, zpěv ad. Muzikoterapeutický sbor – klienti kombinují různé typy dovedností, tanec, zpěv, hru na bubny a další muzikoterapeutické hudební nástroje v tvořivém kreativním víru. Tyto typy je možné spojit, či kombinovat a dotvářet dle zadání klienta i do celodenního nebo vícedenního tvaru. Muzikoterapii III je možné kombinovat s Muzikoterapií I a II, po dohodě se zadavatelem i s ostatními variantami. Délka 50 – 90 minut. Muzikoterapie IV: Bubnová meditace a bubnová prožitková relaxace: meditace a relaxace s šamanskými bubny a djembé, zpěvem a tancem, práce s energií, meditace a relaxace městského šamana. Délka - 120 min. Muzikoterapie V: Muzikoterapeutická relaxace a meditace. Srovnání páteře - energetických drah, dýchání – spodní dech, přirozený dech – energie dechu. Prozpívávání čaker (é-ó-í-ú-á-m). Nácvik hluboké relaxace. Přípravné techniky na meditaci. Autogenní trénink. Meditace - stav bez těla, volná mysl, vystoupení z fyzického těla a létání. Délka jednoho cvičení 90 - 120 min. Muzikoterapie VI: Přednáška, seminář: cyklus seminářů a přednášek z muzikoterapie pro odbornou i laickou veřejnost. Teorie, praxe, techniky a osobní prožitek muzikoterapie, současné možnosti a poznání. Tato forma je vhodná také pro odborné pracovníky zařízení pro klienty s postižením, dětských domovů, domovů důchodců, pedagogicko-psychologických poraden a dalších zařízení. Tato přednáška, seminář může být pojednána jako jedno až třídenní. Muzikoterapie VII: Výuka muzikoterapie – metody PaedDr. Lubomíra Holzera na vysokých školách pro dálkové i denní studium – v současnosti Filozofická fakulta UP Olomouc - Institut celoživotního vzdělávání – icv.upol.cz/czv/doc/muzikoterapie.pdf. Kurzy pro odbornou i laickou veřejnost. Je rovněž možná forma jednodenních, dvoudenních nebo týdenních kurzů. Všechny kurzy se konají celoročně. V tomto roce - 2011 se konají týdenní kurzy muzikoterapie v termínu 18. - 24. 7. 2011 (kurz muzikoterapie pro hledající) a 1. - 8. 8. 2011 (kurz pro kráčející – cesta muzikoterapie) v krásném prostředí Hostýnských vrchů, ubytování je v hotelu Zubříč (Rajnochovice). 2. Šamanství Přednáška I: cyklus přednášek, seminářů, dílen a praktických cvičení (i více- denních) z oblasti šamanství a jeho poznání, použití a přínosu těchto jevů pro současného člověka a muzikoterapii. Základy šamanství, šamanských rituálů, bubnování, zpěvu a očistných technik přírodních národů. Práce s energií. Šamanské hudební nástroje. Přednáška II: Šamanství a muzikoterapie: přednáška pro nejširší veřejnost (odbornou i laickou) ukazující vlivy šamanství na současného člověka a muzikoterapii, jejich prolínání a propojení, souvislosti a možnosti v dnešní době konzumní společnosti. Bubenická etnodílna: Staň se bubnem! - výuka hry na etnické hudební nástroje – bubny (djembé), perkuse (chřestidla apod.), didgeridoo, fujaru, koncovku, brumli, gongy ad. Výuka alikvotního, vibračního, rezonančního a šamanského zpěvu. Kurzy běží v roce 2011 v Praze, v Brně, ve Znojmě, a v Uherském Hradišti, minimálně 20 hodin – dvouhodinovky po 14 dnech. Šamanské rituály: Úvodní šamanský rituál Jednoduché základní šamanské techniky: úvodní šamanský rituál, očištění, tanec a zpěv, oslovení všech úrovní stvoření a počátku, energie místa, projevy síly, kolektivní energie, bubny, tanec zpěv. Oživování šamanského bubnu Šamanský rituál u šamanského stromu – duchovní a energetická očista ladění lidské bytosti Komunikace s elementárními bytostmi v noci, v lese Cesta do dolního světa A to není zdaleka vše! 4. Divadlo Pohádky šamanské babičky Pohádka o dvou píšťalkách – interaktivní pohádka určená pro děti předškolního věku od 3 roků a děti 1. – 2. tříd. Protagonista vypráví příběh o dvou píšťalkách (koncovka a fujarka), které jdou v neděli na procházku do lesa. Hraje při tom na tyto píšťalky, na didgeridoo, na bubny djembé, tibetské mísy, indiánský buben, brumle, zpívá a tančí. Děti jsou několikrát zapojeny do tance a také se dozví o nástrojích. Délka 50 – 60 minut. Bílý havran Kujkynaku – příběh z počátků světa - pohádka určená pro děti předškolního věku a děti 1. stupně základní školy, respektive ve věku 5 -11 roků. Jedná se o pohádku na motivy a příběhy sibiřských lovců a šamanů převedené do dramatického útvaru s použitím rekvizit (bubny, bubínky, chřestidla a další perkusivní nástroje ožívají, coby postavy příběhů). Tyto příběhy jsou propojeny šamanskými písněmi, které jsou jednak zpívány tzv. "prařečí" a jednak písněmi s textem, posouvající děj pohádky. To vše za doprovodu bubnů, bubínků, chřestidel a nejrůznějších etnických perkusivních nástrojů. Jde o muzikoterapii, koncert a zároveň divadelní představení, tedy tři formy v jedné. Délka 50 – 60 minut. Šamanské příběhy - Strom šamanů, představení určené pro školní děti 2. stupně, mládež středoškolskou, učňovskou a mládež ve věku 12 až 20 let a dospělé. V tomto případě jde o šamanský příběh a písně sibiřských lovců, šamanů a severoamerických indiánů v původní syrové podobě, jak jsou zachyceny ve vyprávěních příslušníků těchto přírodních národů a propojeny bubnováním a zpěvem v kontextu s muzikoterapeutickou metodou Dr. Lubomíra Holzera. První ze série těchto příběhů sahá svými kořeny k počátkům světa a vypráví o tom jak na svět přišli první šamani. Délka 50 – 60 minut. 4. Koncerty Sólový Koncert I: "Šamanské písně a bubny " - sólový koncert Dr. Lubomíra Holzera pro etnické bubny (djembé, šamanský buben), didgeridoo, tibetské mísy, fujaru, fujarku, koncovku, perkusivní nástroje a zpěv - alikvotní, hrdelní a šamanský zpěv. Koncert může být prokládán a spojen s vyprávěním o použitých nástrojích. Délka 50 - 90 min. Sólový koncert II: Strom Šamanů – meditační a vibrační sólový koncert Dr. Lubomíra Holzera pro etnické bubny (djembé, šamanský buben), didgeridoo, tibetské mísy, fujaru, fujarku, koncovku, brumle, perkusivní nástroje a zpěv - alikvotní, hrdelní a šamanský zpěv. Písně, melodie a rytmy vás naladí na vnímání přírody a Univerza a splynutí s nimi. Délka 70 – 90 minut. Koncerty v duu: Hana Blochová a Lubomír Holzer – fúze gotické duchovní a muzikoterapeutické duchovní a šamanské hudby Pavel Fajt a Lubomír Holzer - fúze experimentální a muzikoterapeutické duchovní hudby Lubomír Holzer a Svatava Drlíčková – koncerty muzikoterapeutické duchovní hudby Muzikoterapeutický Sbor – koncert muzikoterapeutického sboru –"Zázraky světa" - složeného z absolventů studia muzikoterapie a dětí – klientů muzikoterapie z různých zařízení v ČR. Sbor vede a řídí Dr. Lubomír Holzer. Shamanic orchestra - koncert známého orchestru šamanských a lidových nástrojů z celého světa. Etno worldmusic. Šamanské písně, rytmy, tanec, zpěv, extáze. Taneční koncert: "Šamanské písně a tance" - víření ducha a těla. Vystoupení s intuitivní tanečnicí nebo exotickou intuitivní tanečnicí. Další varianta je se dvěma tanečnicemi. Taneční koncert orientální hudby: Orientální rytmy, písně a tance v podání L. Holzera a orientální tanečnice nebo tanečnic. Jeden až čtyři hudebníci. Vystoupení a koncerty středověkého barda, trubadúra a milovníka Lubomíra Holzera - L. Holzer sólově interpretuje písně a balady středověké Evropy. Svůj nezaměnitelný vokální projev doprovází na dobové hudební nástroje. (Písně krále Jana) Znamení dechu - koncerty a vystoupení známé jazzové formace, ve které hrají tito hudebníci: Lubomír Holzer - trombon, zpěv, bubny, percusse; Martin Brunner - flétny, zpěv, percusse; Vladislav Sosna - bubny, percusse. Znamení dechu používá ve své hudbě tzv. "koncept volné intuitivní hudby". Všechny vyjmenované typy programů je možno na přání zadavatele různě kombinovat a propojovat v delší časové úseky, dle použití, zaměření a typu klientů, kterým je program určen. V praxi tuto kombinaci často provádí umělec – muzikoterapeut přímo na místě na základě svých zkušeností a posouzení konkrétní situace. Rovněž je možné na základě požadavků zadavatele vytvořit program zcela nový. Nabídka je otevřená. Všechny programy trvají minimálně 50–60 minut. Cena programů je určovaná dle dohody s klientem. Všechny programy a představení je možno si objednat přímo do školy, domova či jiných typů zařízení.
Obory činnosti:
Zdravotnické a pečovatelské služby
Alternativní medicína Pořadatelé firemních a společenských akcí Výuka a kurzy Alternativní kurzy Meditace Muzikanti, skladatelé Umělecké agentury Kulturní přehledy Rok založení: 2005 |
 
   |
|
